plovdiv-941036_640

Historie Bulharska a archeologické památky

Historie Bulharska

Bulharsko je zatím pro turisty přitažlivé hlavně pobřežím Černého moře a úchvatnými horami. Starověké památky jezdí obdivovat spíše do sousedního Řecka. Ale nemusí tomu tak být navždy. Bulharsko je totiž neuvěřitelným rájem všech památkářů a archeologů. Umístění na křižovatce Evropy a Asie mu dalo cesty civilizací Thráků, Řeků, Římanů, Byzantinců, Slovanů i muslimů. Země má kolem 400.000 kulturních míst. Sedm z nich bylo registrováno organizací UNESCO jako památky světového a kulturního dědictví. V Sofii stojí nejstarší evropské kostely ze 4. století – Sv. Jiří a Sv. Sofie. Ze 7. století pocházejí první sídelní města chánů Pliska a Preslav. V době, kdy většina měst byla dřevěných, byla tato města kamenná. Bulharsko se pyšní také 250 ortodoxními monastýry většinou ze 14. – 15. století, 3.000 středověkých pevností a velmi cennými poklady vystavenými v mnoha muzeích. K novým a novým objevům stále dochází. Drtivá většina památek však zůstává opuštěna a noha turisty sem nevkročí. Náklady na jejich rekonstrukci a oživení službami by spolklo nemalé prostředky, které se zatím nedaří získávat v potřebné výši.

První náznaky blýskání na lepší časy se už ale objevují. Rotunda sv. Jiří v Sofii byla nepřístupná plných 70 let a po rozsáhlé rekonstrukci byla před časem opět otevřena pro turisty. Světoví odborníci právě bojují za záchranu unikátního skalního reliéfu tzv. Madarského jezdce, který je považován za jeden ze symbolů prastaré bulharské státnosti. Potěšující je zisk evropského grantu 12 mil. EUR na budování historických a kulturních turistických stezek a otevření zdroje na financování kulturní turistiky ve staré bulharské metropoli Veliko Tarnovo. PHARE také financuje částkou 290.000 EUR kulturně turistický projekt obnovy tzv.Bulharské Tróje. Archeologický komplex Durankulak, známý pod tímto názvem, se nachází na rumunsko-bulharských hranicích. Při stáří více než 7 000 let patří k nejstarším evropským památníkům. Turisté by ho mohli znovu v plném lesku obdivovat už od příštího roku 2005.

Sofie slaví 130 let od svého vzniku

Sofia byla založena v 8. století př. n. l., je to druhé nejstarší hlavní město v Evropě. Založili ji původně Thrákové, jako osadu Serdica podle místního serdického kmene. Roku 29 byla dobyta Římany. Později se stala centrem provincie Dacia Mediterreanea. Ve 4. století se stalo oblíbeným sídlem římského císaře Konstantina Velikého. V roce 447 byla vydrancována Huny. Až Byzantinci ji přebudovali a přejmenovali na Triaditsu. Po dobytí Slovany v 9. století získalo město konečně název Sofie, podle řeckého slova „moudrost“. Jiný pramen uvádí, že město dostalo svůj název v 16. stoletípodle kostela sv. Sofie. Roku 1382 ji dobyla Osmanská říše a Sofia se stala centrem jimi zřízené provincie Rumelia. Od Turků byla osvobozena roku 1878 Rusy, o rok později se stala hlavním městem již nezávislého Bulharska. Město bylo vybráno za metropoli proto, že s plánovaným připojením dalších oblastí (které nakonec připadly jiným zemím) k Bulharsku, by se nacházela zhruba uprostřed země. Ustanovení Sofie za bulharskou metropoli mělo za následek rychlý růst města; již v prvních letech po vyhlášení nezávislého státu se Sofia zařadila mezi velká města v Bulharsku a později i převzala prvenství největšího města. Nová metropole musela reprezentovat celý stát a proto došlo k rozsáhlé přestavbě města, během dvou až tří desetiletí se vybudovaly nové třídy s výstavními domy. Rusové město osvobodili z německé okupace i za 2. světové války. Po 2. světové válce, kdy se k vládě dostali komunisté, byla zahájena rozsáhlá přestavba Sofie. Vznikly různé veřejné budovy,ale i parky a obytné domy.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sofie

Archeologické objevy

V posledních letech s rostoucí výstavbou neustále přibývá nových pozoruhodných objevů. Zdá se, že snad při každém kopání základů a budování silnic je k nalezení nějaký poklad. Jen v minulých měsících byla nalezena unikátní zlatá mince císaře Hadriána u Burgasu při stavbě dálnice. Nedaleko Vidinu byl ukryt poklad dokonce 800 zlatých mincí. Úžasný objev byl učiněn při hloubení základů pro nový osmipodlažní hotel v centru Sofie na Budapěšťské ulici. Nalezen byl starobylý amfiteátr. Že se jedná o gladiátorskou arénu potvrdil o měsíc později nález probodnutého muže, jehož stáří je odhadováno na 7.000 let. Archeologové zde nalezli opět tisíce bronzových a zlatých mincí s vyobrazením Konstantina Velikého. Vloni byla zase v jedné hrobce v jihovýchodním Bulharsku objevena nejstarší vázaná kniha světa. Etruská kniha o 6 stranách z 24 karátového zlata je stará 2500 let a nyní je vystavena v Národním muzeu v Sofii. Ale to ještě stále není vše. Bulharští archeologové nyní přišli s tím, že rozluštili dokonce tajemství hrobu mýtického pěvce Orfea. Pohřben měl být podle červnových objevů týmu profesora Ovčarova v thrácké svatyni nedaleko vesnice Tatul. Jedinečná svatyně je památníkem helénské doby v Bulharsku, tvrdí profesor. Skrývala opět mnoho starověkých pokladů.
Senzací je i nález pohanské hrobky poblíž černomořského výběžku Kaliakra. Archeologové doufají v potvrzení své teze, že hrobku postavili první obyvatelé tohoto území, tzv. Protobulhaři přivedení chánem Asparuchem.

Největší pozornost ovšem přitahuje už pět let snad největší evropské archeologické naleziště současnosti – Starosel nedaleko Plovdivu. V tajemném údolí bylo odkryto už pět chrámů s obrovským bohatstvím a množstvím zlata. Místo před rokem navštívil i generální ředitel UNESCO. Centrální svatyně pochází z 5. století př. n. l. a je nejstarší a nejpůsobivější památkou thrácké kultovní architektury, jaký byl dosud nalezen. Svatyně měla dvě místnosti, jednu pravoúhlou, druhou kruhovou. Je obklopena 240 m dlouhou kamennou zdí. Slavnostní schodiště, které bylo též odkryto, vede na 20 m vysoký pahorek suti nad hrobkou. Galerie dlouhá 15 m vede k působivé fasádě chrámu zdobené reliéfy, z nichž zbytky byly zachovány. V prostoru svatyně byly také nalezeny střepy keramiky z pálené hlíny, mince, hroty šípů a kultovní předměty. Nález učinil tým Borislava Kitova

Poklady Černého moře

Také Černé moře pravidelně vydává své poklady. Moře v hloubkách přesahujících 90 m obsahuje sirovodík, takže v ní nemohou žít dřevokazní živočichové. Je proto možné najít poměrně zachovalé vraky lodí. Tak například v září 2002 bulharští rybáři objevili u Sozopolu v hloubce 120 m výborně zachovalou, 4,5 m dlouhou loď ze dřeva jilmu. Mohla by být stará až 7000 let, takže by se jednalo o jednu z nejstarších lodí světa. V témže roce americko-bulharská expedice objevila desítky amfor v lodním vraku velké, zřejmě zásobovací lodě, která převážela trvanlivé potraviny z Krymu přes dnešní Bulharsko do Řecka. Výzkumná expedice „Noe – Černé moře“ v čele s oceánografem prof. Robertem Ballardem, objevitelem vraku Titaniku, tu pátrala po ztracené civilizaci mezi prostorem helénským a územím Předního Východu. Přelitím slaných vod Marmarského moře do sladkovodního jezera, dnešního Černého moře, před 7500 lety došlo k potopě, která mohla být předlohou biblické katastrofy. I letos poodhalilo Černé moře jedno tajemství. Poblíž mysu Kaliakra expedice Ilji Krsteva objevila neznámou loď, jejíž korpus měří 63 m a je 78 m hluboký. Její stáří bude zřejmě kolem sta let. Mohlo by jít o vrak lodi Princ, přepravující ohromná množství zlata během Krymské války. Jak je patrné, být archeologem v Bulharsku není rozhodně žádná nuda. Zbývá jen doufat, že se vzácným památkám z dávných časů dostane patřičné péče a budou vystaveny k obdivu svých návštěvníků. A to dříve, než se stanou kořistí stovek lupičů, kteří nezákonně odhalují mnohé hrobky a další historická místa a vyvážejí své nálezy do zahraničí. Hledačům pokladů bez patřičných povolení hrozí sankce až 6.000 leva (cca 100.000 Kč)

Třetím nevětším městem Bulharska je Varna, více si můžete přečíst zde.

Zdroj: článek byl převzhat z Bulharsko-leto.cz

Napsat komentář